Člověk v tísni  Humanitární a rozvojová pomoc  Moldavsko  Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít na ekologické zemědělství

Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít na ekologické zemědělství

Foto: Natalina Garbu

„Zaplatit 172 leu za jediný kus?! Aljošo, musíš být blázen, když platíš tak moc za pouhý pytel!“ Elegantní držení těla vedle obrovských bílých pytlů plných špaldy doplňuje rozhodný hlas, který se rozléhá prostorem starého skladiště. To adresuje Nikolaj výtky svému synovi. Nikolaj je bývalý ředitel kolchozu a dnes se stará o 321 hektarů orné půdy, kde pěstuje některé z hlavních moldavských plodin, jako jsou slunečnice, pšenice a ječmen.

Po pádu Sovětského svazu získal Nikolaj hektar a půl vlastní půdy. Další půdu si začal pronajímat od sousedů, jejichž podíl byl příliš malý na to, aby se z něj uživili, nebo se jednoduše nechtěli věnovat zemědělství. V Moldavsku je takový způsob distribuce půdy běžný. Nikolaj navíc chová krávy a tak trochu z nostalgie má i malé tabákové pole. To ještě z časů, kdy bylo Moldavsko důležitým dodavatelem tabáku v rámci Sovětského svazu.

Nikolaj si kritickým a bystrým pohledem, s jiskrou humoru, prohlíží návštěvníky seřazené před kulisou světle modrých zdí skladu. „S tímhle tu zatím nemáme zkušenosti,“ vysvětluje. „Úroda je teď dobrá, ale příští rok může být všechno jinak. Sklidíme vůbec něco? A kdo to vůbec bude jíst: lidi, nebo zvířata?“ ptá se nedůvěřivě Nikolaj. Jeden z návštěvníků ho uklidňuje: „Ze špaldové mouky můžete péct chleba! Spousta lidí ve Francii má dneska radši špaldu než pšenici, protože je to prý zdravější.“

„Hm hm, možná,“ mručí Nikolaj a pozoruje při tom párek vrabců, kteří vlétli do skladu velkými dřevěnými vraty, udělali ve tmě pod střechou rychlý kruh a vylétli zpátky na světlo. „Jen doufám, že si od nás někdo tenhle experiment koupí,“ dodává.

Průkopníci ekologického zemědělství

Špalda je starobylý druh pšenice. Poptávka po ní v posledních letech v EU významně vzrostla zejména pro její zdravotní přínosy. Pěstování této plodiny a její vývoz do Evropy představuje pro moldavské farmáře zajímavé ekonomické možnosti. Začíná se pěstovat hlavně na polích těch, kteří se rozhodli pěstovat „ekologicky“ – to znamená zvolit alternativu k současnému vysoce průmyslovému způsobu hospodaření. Jedním z nich je právě i Nikolajův syn Alexej. Nedávno od svého otce převzal 279 hektarů půdy a zavázal se, že z tohoto podílu udělá certifikovanou organickou půdu. Třetina z ní už prochází konverzí, tj. obdobím přeměny do plně organického stavu. Tam už Alexej sklidil svou první úrodu špaldy.

Obzvláště během období konverze potřebují moldavští průkopníci ekologického zemědělství, jako je Alexej, dostatečné znalosti, týkající se alternativních technologií pěstování, vhodná semena, vybavení pro ekologické hospodaření a také přístup na trh, aby mohli své produkty v budoucnu prodávat. Člověk v tísni ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou, Netherlands Enterprise Agency a nově také USAID pomáhá těmto zemědělcům a podílí se tak na vytváření lepších podmínek pro udržitelný rozvoj a místní obyvatele i životní prostředí v Moldavsku.

Alexej se původně neměl stát farmářem. Jako mladý odjel studovat ekonomii do hlavního města Kišiněva s vidinou, že si potom najde perspektivní práci. Takovou, s níž by měl jistější příjem než z farmaření, na které se mnoho lidí v Moldavsku dívá jako na hazard. Po studiích a několika letech dobře placených konzultantských prací se ale Alexej rozhodl podpořit na farmě svého stárnoucího otce. „Vidím, jak často jsou kolem mě staří, ale i mladí lidé nemocní. Rakovina se stala v Moldavsku běžnou,“ říká Alexej. „Myslím si, že má tenhle trend co dělat s používáním pesticidů a herbicidů v zemědělství. Nemůžu to dokázat, ale můžu si alespoň vybrat, jak budu svou půdu používat. Jako zemědělec můžu něco změnit,“ dodává.

Špalda mění svět

Pro Alexejova otce je někdy obtížné pochopit, že je v zemědělství možné dělat věci jinak, například bez umělých hnojiv a chemikálií, a stále mít dobrou úrodu i výnosy. Být farmářem pro něj mimo jiné znamená nést zodpovědnost za lidi ve vesnici a změna je riziko. Jeho farma mnohé z nich zaměstnává a tahle práce je jednou z mála možností v okolí, jak se uživit. Mnoho obyvatel venkova už si odešlo hledat práci jinam – do Ruska nebo jižní Evropy. „Naprosto chápu, že je můj otec opatrný. Říká se, že farmaření je nejlepší způsob, jak přijít o peníze. A to dokonce rychleji než v kasinu. Víte třeba, že je období dešťů, ale nevíte, kdy začne pršet,“ směje se Alexej.

Otec a syn kráčejí vedle sebe k polím. Jeden má na hlavě kšiltovku s nápisem „Syngenta“ (jméno agrochemického gigantu) a druhý lehký světlý retro klobouk. Těžko bychom hledali lepší symbol generační změny. Přesto oba sdílejí zájem o místní lidi. „Kromě vidiny finančních výnosů z ekologického zemědělství jsou pro mě hlavní motivací místní lidé, protože si uvědomuji, že tady můj otec jednoho dne nebude. Je to obrovská výzva a zároveň požehnání. Správný způsob zemědělství mi dává ohromný smysl,“ říká Alexej a skupina návštěvníků ho následuje na další ekologické políčko.

První plně ekologická sklizeň špaldy a její vývoz do EU, včetně České republiky, je plánovaná na léto 2018. Mnoho dalších plodin by mělo následovat. Zkoumají se i možnosti odbytu na místním trhu. Propojení s obchodem je možné především díky úzké spolupráci se soukromým sektorem – česká společnost PRO-BIO a moldavská Prograin Organic jsou hlavními partnery Člověka v tísni v rozvoji ekologického sektoru v Moldavsku. Člověk v tísni pracuje na projektech podpory ekologického zemědělství v Moldavsku od roku 2011. Kromě školení zemědělců, podpory ve formě drobných grantů a obchodních kontaktů se Člověka v tísni zaměřuje také na budování kapacit místních sítí a organizací zapojených do ekologického zemědělství. Zvyšování odborného povědomí je mířeno také na místní politiky, odborníky i širší veřejnost.

 

Autor: Veronika Semelková

Sdílejte nás:

Další...

Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít na ekologické zemědělství

Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít..

24. října 2016
Moldavsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Kolegové z Gruzie, Arménie, Mongolska i Moldavska na festivalu Jeden svět

Kolegové z Gruzie, Arménie, Mongolska i..

12. března 2014
Arménie; Česká republika; Gruzie; Irák; Moldavsko; Mongolsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít na ekologické zemědělství

Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít..

24. října 2016
Moldavsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Kolegové z Gruzie, Arménie, Mongolska i Moldavska na festivalu Jeden svět

Kolegové z Gruzie, Arménie, Mongolska i..

12. března 2014
Arménie; Česká republika; Gruzie; Irák; Moldavsko; Mongolsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
novější Stránka
z 1
starší
Více novinek
Odběr RSS
Chci pomoci

Jak hospodaříme?

Jak hospodaříme?


5 věcí rozhoduje

5 věcí rozhoduje


Evropský rok pro rozvoj

Evropský rok pro rozvoj



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz