Člověk v tísni  Humanitární a rozvojová pomoc  Srbsko  Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší ale bylo opustit rodinu, říká Afghánec Sadik

Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší ale bylo opustit rodinu, říká Afghánec Sadik

Foto: Petr Štefan

Třiadvacetiletého Afghánce Sadika Nawaliho jsem potkal v makedonské Gevgeliji u hranic s Řeckem. Spolu s kamarády Majidem, Hamidem a Mohsenem čekal v táboře na vlak, který je měl převézt přes celou zemi k srbským hranicím. Sadik pochází z Kandaháru na jihu Afghánistánu, kde žil s rodiči a dvěma malými bratry. Na kandahárském letišti pracoval pro velkou stavební firmu a jako manažer měl na starosti shánění nových zakázek. Jeho firma pracovala i pro americkou vojenskou základnu.

Jenže to se nelíbilo zdejší buňce Talibanu a po postupném stahování amerických a spojeneckých vojsk z oblasti se objevily první výhružky. "Třikrát mi vyhrožovali, že mě zabijí. Dvakrát po telefonu a jednou přišli osobně do blízkosti našeho domu. Varovali mě, ať okamžitě přestanu pracovat pro vojenskou základnu nebo mě zabijí. Prostě jim vadilo, že jsem pracoval pro Američany," vzpomíná Sadik.

Před výhružkami Talibanu se nešlo schovat

Před zastrašováním se přitom nešlo schovat. "V místě, kde žije má rodina, se všichni znají. Každý si může snadno zjistit, kdo pracuje pro americkou armádu nebo třeba pro vládu," vysvětluje. Ostatním členům rodiny prý Talibanci nevyhrožovali. "A já jsem to doma ani neřekl, protože kdyby se to rozkřiklo, dostala by se rodina do velkých problémů," říká Sadik.

Mladý Afghánec se situaci rozhodl vyřešit tím, že odejde ze země a rodině oznámil, že se vydává na cestu. "Otec nebyl rád, ale po pár dnech mi popřál šťastnou cestu. Teď občas zavolám domů, že jsem v pořádku," líčí Sadik a dodává, že chce rodinu co nejdříve dostat do Evropy.

Záchytný tábor pro uprchlíky v makedonské Gevgeliji na hranici s Řeckem

V Evropě mám šanci být občanem

A proč míří do Evropy a nezůstane třeba v sousední zemi? "V Evropě mám šanci být občanem. V Íránu nebo Pákistánu budu pořád jen uprchlík," vysvětluje Sadik. Jeho cílem je Rakousko, které je podle něj první zemí na cestě, kde jsou skvělé podmínky k životu. "Hodně lidí, kteří tam odcestovali, jsou teď šťastní. V zemi osobně nikoho neznám, rád bych se uchytil ve Vídni," říká.

Ale zpět na za začátek cesty, na které už Sadik se svými přáteli strávil měsíc a půl. Mladící si zařídili víza do Íránu a do země odcestovali autobusem. Z Íránu do Turecka to trvalo dalších deset dní. První velkou překážkou byla hranice mezi Íránem a Tureckem. Tam se poprvé setkali s pašeráky. "Je to nebezpečná cesta. Museli jsme v kuse jít 15 hodin. Vyšli jsme v 8 hodin večer a na místo dorazili v 11 dopoledne. Stálo to 3000 dolarů," líčí Sadik.

1500 dolarů za místo ve člunu

Další obzvlášť obtížný kus cesty na ně čekal mezi Tureckem a Řeckem. "Na malém člunu bylo namačkaných 28 lidí. Hodně jsem se bál, protože byly vysoké vlny a je velká šance, že se utopíte," popisuje plavbu mezi Tureckem a Řeckem s tím, že musel za místo v člunu zaplatit 1500 dolarů. Celá cesta bude podle Sadika stát 7 až 8 tisíc dolarů.

Podle Sadika hodně záleží na tom, kolik času trávíte v jednotlivých městech. Hodně peněz jsme utratili například v Turecku za jídlo, pití a ubytování. "Víte, já mám dost peněz, abych mohl spát v hotelu nebo si koupit jídlo. Jiní cestují daleko skromněji. I tak jsem ale v Turecku týden spal v parku nebo na pláži. I v Aténách jsme tři dny spali v parku," říká a vysvětluje, kde na nákladnou cestu sehnal peníze. "Pracoval jsem pro Američany, takže jsem měl daleko vyšší plat, než průměrný Afghánec. Všechno jsem si poctivě vydělal a našetřil."

Sadikův plán je teď co nejrychleji dojet do Rakouska, bojí se především zimy, která má během pár dní přijít. "Čím více jsem se blížil Evropě, tím jsem se cítil lépe. Od Makedonců je pěkné, že nám nabídli jídlo, pití a místo k odpočinku. Teď si jen přeji, ať mě nechají jít dál," říká Sadik, který v registračním kempu tráví už čtyři hodiny.

Rakousku mohu nabídnout talent, aby to byla ještě lepší země

Při čekání na vlak je i čas rekapitulovat. "Bylo hrozné jít 15 hodin z Íránu do Turecka, velmi jsem se bál na člunu z Turecka do Řecka, ale nejhorší na celé cestě je opustit rodinu," říká Afghánec. Teď se nejvíce bojí deportace. "Náš prezident prý požádal německou kancléřku, aby do Afghánistánu vrátila všechny mladé lidi. A to je špatné. Za cestu jsem utratil hodně peněz, riskoval život a když se vrátím do Afghánistánu, budu začínat od nuly," přemýšlí Sadik a říká, že si jen přeje žít v Evropě a mít základní lidská práva.

"Jako první bych se chtěl naučit jazyk, abych se mohl stát součástí společnosti. Rád bych také studoval a pak začal pracovat. Pro Rakousko mohu udělat jediné, využít svůj talent, aby to byla ještě lepší země," uzavírá Sadik.

 

Autor: Petr Štefan

Sdílejte nás:

Další...

Vždycky jsem si přála být kadeřnicí. Teď se mi můj sen splnil, říká Sanela

Vždycky jsem si přála být kadeřnicí. Teď..

15. prosince 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Ceca a Robert: Láska bez hranic

Ceca a Robert: Láska bez hranic

1. prosince 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
V ústavu jsem nepotřebovala umět číst. Teď žiju ve vlastním domě, tak se to musím naučit, říká Andja

V ústavu jsem nepotřebovala umět číst. Teď..

29. června 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Život uprchlíků na balkánské trase

Život uprchlíků na balkánské trase

4. prosince 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Bosé nohy, roztrhané rodiny i zima. To je balkánská uprchlická trasa

Bosé nohy, roztrhané rodiny i zima. To je..

3. prosince 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší ale bylo opustit rodinu, říká Afghánec Sadik

Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší..

24. listopadu 2015
Makedonie; Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Vždycky jsem si přála být kadeřnicí. Teď se mi můj sen splnil, říká Sanela

Vždycky jsem si přála být kadeřnicí. Teď..

15. prosince 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Ceca a Robert: Láska bez hranic

Ceca a Robert: Láska bez hranic

1. prosince 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
V ústavu jsem nepotřebovala umět číst. Teď žiju ve vlastním domě, tak se to musím naučit, říká Andja

V ústavu jsem nepotřebovala umět číst. Teď..

29. června 2016
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Bosé nohy, roztrhané rodiny i zima. To je balkánská uprchlická trasa

Bosé nohy, roztrhané rodiny i zima. To je..

3. prosince 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší ale bylo opustit rodinu, říká Afghánec Sadik

Bál jsem se pašeráků i na moři. Nejhorší..

24. listopadu 2015
Makedonie; Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Uprchlíci hodiny čekají v zimě a dešti na otevření hranice. Člověk v tísni začal podporovat české dobrovolníky v Srbsku, kteří jim pomáhají

Uprchlíci hodiny čekají v zimě a dešti na..

22. října 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc; Klub;

Článek

Život uprchlíků na balkánské trase

Život uprchlíků na balkánské trase

4. prosince 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Pomoc uprchlíkům na srbsko-chorvatské hranici 19.- 21.10. 2015

Pomoc uprchlíkům na srbsko-chorvatské..

22. října 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Fotografie dobrovolníků z Bapske, říjen 2015

Fotografie dobrovolníků z Bapske, říjen 2015

22. října 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

Situce na hraničním přechodu v Bapske, 10. říjen 2015

Situce na hraničním přechodu v Bapske, 10...

19. října 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Pomoc českých dobrovolníků uprchlíkům na srbsko/chorvatské hranici, říjen 2015

Pomoc českých dobrovolníků uprchlíkům na..

5. října 2015
Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Cesta uprchlíků Makedonií a Srbskem

Cesta uprchlíků Makedonií a Srbskem

28. srpna 2015
Makedonie; Srbsko;
Humanitární a rozvojová pomoc; Klub;

Galerie

novější Stránka
z 6
starší
Více novinek
Odběr RSS
Chci pomoci

Jak hospodaříme?

Jak hospodaříme?


5 věcí rozhoduje

5 věcí rozhoduje


Evropský rok pro rozvoj

Evropský rok pro rozvoj



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php